Jsme sdružení veřejně činných lidí. Usilujeme o rozvoj naší národní kultury a politické samostatnosti. Jsme pro zvýšení míry lidovlády, jsme pro vyřešení všech vnitrospolečenských i mezinárodních konfliktů mírovou cestou. Usilujeme o vzájemné porozumění jako cestu k míru.
Svatopluk: Indoktrinace ve školství, T.Malina, Z.Zajíček, J.Turoňová, 20.6.2024
Marek Adam, místopředseda My lidé
Sebevyspělejší technokratická společnost padne, pokud jí schází
duchovně mravní rozměr! Pozor si musíme dát na novodobé falešné
modly a náhražkové bůžky!
Příběh a odkaz mistra Jana má mnoho co říci „k dnešku“ ve kterékoli
době. Často si kladu otázku, proč tomu tak vlastně je. Proč i 609 let po
kostnickém procesu neztrácejí osobnost a osud mistra Jana nic ze své
aktuálnosti.
Odpověď se nabízí celkem podobná, jako proč nic ze své aktuálnosti
neztrácejí po půl tisíciletí ani Shakespearova dramata. Protože je to celé o
lidech, o jejich vášních a povahových či charakterových vlastnostech. O boji
jedince proti korporacím, o patologické touze těch mocných po vládnutí a
ovládání druhých, o intrikách, o lásce až za hrob, o mocenském souboji, o
kariéře a bohatství přes mrtvoly, o cti a svědomí, o ohýbání pravdy, o závisti a
žárlivosti, o temných i světlých zákoutích lidské duše – zkrátka o společnosti
jako takové.
Příběh mistra Jana v té společnosti nezaniká. Nezaniká už proto, že to byl
právě Mistr Jan, kdo jako jeden z nemnoha středověkých intelektuálů
konfrontoval tehdejší nejmocnější vládnoucí korporaci s tzv. sociální realitou.
Husovy ideje lidské rovnosti, sociální spravedlnosti a emancipace
neprivilegovaných vrstev se již ve středověké společnosti staly trnem v oku
feudálním mocipánům, kteří s mistrem Janem vzápětí učinili exemplární,
monstrózní, církevně-politický proces. I když v jejich pojetí šlo zřejmě jen o
„běžnou rutinní praxi“.
Příběh mistra Jana zůstává pro nás příběhem vysoké mravní autority.
Příběh jedince vzdorujícího totalitnímu nátlaku tehdejšího „mocenského
korporátu“. Osud neústupného jedince, který se od soudu papežova dovolává
k nejvyššímu soudu Kristovu. Mučednický úděl jedince, který umírá smířen se
svým vnitřním Bohem a s vlastním svědomím, jež je nadřazeno soudobě
platným, pokřiveným zákonům.
Nezlomný charakter morální pevnosti s vyšším duchovně mravním
přesahem dodává v různých epochách duchovní sílu všem protiprávně
obžalovaným, nespravedlivě stíhaným, vězněným, mučeným, neprávem
souzeným a protiprávně odsouzeným.
Odkaz Jana Husa vrací víru a naději lidem pronásledovaným loutkovými
místodržícími. Těmi systémovými lokaji, kteří pod pláštíkem falešného
modloslužebnictví a náhražkových bůžků (jimiž často jen zastírají materiální
kořistnictví) páchají zlo na bezbranných obětech.
Všimněme si, že všechny systémy, byť technologicky, ideologicky,
mocensky i technokraticky sebevyspělejší, nakonec „padají“ a hroutí se jak
domečky z karet. A to v jednom případě - pokud jim a jejich vládním
představitelům chybí právě onen duchovně mravní rozměr.