My lidé, zapsaný spolek

Jsme sdružení veřejně činných lidí. Usilujeme o rozvoj naší národní kultury a politické samostatnosti. Jsme pro zvýšení míry lidovlády, jsme pro vyřešení všech vnitrospolečenských i mezinárodních konfliktů mírovou cestou. Usilujeme o vzájemné porozumění jako cestu k míru.

Svatopluk: Indoktrinace ve školství, T.Malina, Z.Zajíček, J.Turoňová, 20.6.2024

K 609. výročí upálení mistra Jana Husa v Kostnici

Marek Adam, místopředseda My lidé

Sebevyspělejší technokratická společnost padne, pokud jí schází duchovně mravní rozměr! Pozor si musíme dát na novodobé falešné modly a náhražkové bůžky!

Příběh a odkaz mistra Jana má mnoho co říci „k dnešku“ ve kterékoli době. Často si kladu otázku, proč tomu tak vlastně je. Proč i 609 let po kostnickém procesu neztrácejí osobnost a osud mistra Jana nic ze své aktuálnosti.

Odpověď se nabízí celkem podobná, jako proč nic ze své aktuálnosti neztrácejí po půl tisíciletí ani Shakespearova dramata. Protože je to celé o lidech, o jejich vášních a povahových či charakterových vlastnostech. O boji jedince proti korporacím, o patologické touze těch mocných po vládnutí a ovládání druhých, o intrikách, o lásce až za hrob, o mocenském souboji, o kariéře a bohatství přes mrtvoly, o cti a svědomí, o ohýbání pravdy, o závisti a žárlivosti, o temných i světlých zákoutích lidské duše – zkrátka o společnosti jako takové.

Příběh mistra Jana v té společnosti nezaniká. Nezaniká už proto, že to byl právě Mistr Jan, kdo jako jeden z nemnoha středověkých intelektuálů konfrontoval tehdejší nejmocnější vládnoucí korporaci s tzv. sociální realitou. Husovy ideje lidské rovnosti, sociální spravedlnosti a emancipace neprivilegovaných vrstev se již ve středověké společnosti staly trnem v oku feudálním mocipánům, kteří s mistrem Janem vzápětí učinili exemplární, monstrózní, církevně-politický proces. I když v jejich pojetí šlo zřejmě jen o „běžnou rutinní praxi“.

Příběh mistra Jana zůstává pro nás příběhem vysoké mravní autority. Příběh jedince vzdorujícího totalitnímu nátlaku tehdejšího „mocenského korporátu“. Osud neústupného jedince, který se od soudu papežova dovolává k nejvyššímu soudu Kristovu. Mučednický úděl jedince, který umírá smířen se svým vnitřním Bohem a s vlastním svědomím, jež je nadřazeno soudobě platným, pokřiveným zákonům.

Nezlomný charakter morální pevnosti s vyšším duchovně mravním přesahem dodává v různých epochách duchovní sílu všem protiprávně obžalovaným, nespravedlivě stíhaným, vězněným, mučeným, neprávem souzeným a protiprávně odsouzeným.

Odkaz Jana Husa vrací víru a naději lidem pronásledovaným loutkovými místodržícími. Těmi systémovými lokaji, kteří pod pláštíkem falešného modloslužebnictví a náhražkových bůžků (jimiž často jen zastírají materiální kořistnictví) páchají zlo na bezbranných obětech.

Všimněme si, že všechny systémy, byť technologicky, ideologicky, mocensky i technokraticky sebevyspělejší, nakonec „padají“ a hroutí se jak domečky z karet. A to v jednom případě - pokud jim a jejich vládním představitelům chybí právě onen duchovně mravní rozměr.